čtvrtek 2. února 2017

Ze života králíka / Podlaha a vysavač, důležitá králičí témata

Nastal čas na chvíli předat Margo slovo. Chce si zase trochu postěžovat. Protože komu jinýmu může.


"Ti dva lidi, co se tváří, že tady tomu velí (i když všichni víme, kde je pravda) si do bytu, ještě před mým nastěhováním, dali jakože plovoucí podlahu. Slovo jakože nenadužívám zbytečně, jako většina dnešní populace (psali v těch novinách, co jsem minule okousala), ale naprosto přesně. Protože mi vysvětle, kde plave? Na vodě ne, té máme málo. Jinak si nedovedu vysvětlit to včera prázdný pítko. Na granulích taky ne. To bych cítila. Vlastně na čemkoli k žrádlu ne, to všechno bych cítila. Takže jedinej kdo tady v souvislosti s podlahou plave, jsem já. 


Protože ta mrcha klouže. Je absolutně anti-bunny-friendly. Položím packu, druhou... a jak přidám další dvě, už jsem skoro na břichu. Vzhledem k módě bikiny fitness jsem v mládí trochu posilovala, takže to ustojím. Ale je to makačka! Pohyb vyžaduje nebývalou opatrnost, plynulost a soustředění. Po několika stížnostech mi mí lidé pořídili alespoň malou základnu v podobě koberečku před klecí. Jop, to je ta správná plocha pro králíky. Nejen, že se z něj odrazím na sedačku, nestudí při vyvalování pupku či parkování v podobě bochníku chleba, ale dá se i ožrat! A cokoli se dá ožrat je dobrý. I když si to někteří spolubydlící nemyslí.


Krom mého kobercového ostrůvku jistoty, výjezdní sedačky a křesla, na které už, po malém nedorozumění, nesmím, tu existuje však ještě jedna možnost, jak zůstat packami na pevným. Pánečci tomu říkají vysavač a občas si to z neznámých důvodů půjčí. Ale většinu času je to tu samozřejmě pro mne. Taková kulatá nízká plastová věcička, na které se pohodlně sedí a není tak daleko, abych k ní nedoběhla. Vyhlídková stanice. 


Od vysavače taky občas přichází na návštěvu ten černej mamlas co bydlí naproti, takže mám rovnou pod dozorem i hranici rajónu. Jen jednu malou vadu má. Občas ožije. Vysavač, ne soused. I když ten by taky nějaký povzbuzení sem tam potřeboval. Stačí abych se blbě otočila a do vysavače jako když střelí. Zapíská, což už po těch letech zkušeností beru jako signál k ústupu, zahučí a celá moje vyhlídková stanice jede pryč. Jako bych jí snad něco udělala. Tss. Většinou hned přiběhne některý z poddaných a vysavači vysvětlí, kde je jeho místo. Že tohle si ke mne dovolovat nebude. Nebo alespoň myslím, že něco takového znamená to polohlasné spílání, které doprovází umístění vysavače zpět na své/mé místo. Jsem si téměř jistá, že mě se to vůbec netýká.

Nedávno jsem se však proradnému brblajícímu vysavači za tu opakovanou nekázeň pěkně pomstila. Po troše soustředěného šťourání na mne zezadu, z důmyslné skrýše pod skříňkou, vykoukl napájecí kabel. Hohoo, tenký drátek, poklad pro králíka. Byl daleko, ale stejně. Kousla jsem si. Ne jednou! A má to. Já se totiž o sebe dokážu postarat! Vyškolila jsem si ho a zneškodnila. Sama. Jsem dobrá. Čekám od páníčků pochvalu."

6 komentářů:

  1. Hezký příspěvek. Znám to. Zvěř máme taky. Akorát jim chybí ten vysavač. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On se jistě najde jinej dobroučkej drátek ;)

      Vymazat
  2. :D Haha, to známe! Na plouvcí podlaze se plave, a u nás vysavač slouží jako spouštěč "zalez pod postel a buď pak ještě hodinu naštvaný" :D Nemáme ovšem tak super vyhlídkovou stanici jako vy. A prokousali jsme již vánoční světýlka a kabel od powerbanky. No co, neměl bejt tak pohozenej, že jo. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás se vysavače ušouni kupodivu nebojí. Ale jinak mají mistři na svědomí taky několik antén, nabíječek k mobilu i netebooku a tak podobně ;)

      Vymazat
  3. Jojo, králík a "lesklá" podlaha, to moc dobře znám. Sice máme v pokoji lino, ale i tak, co si chudák občas užije. Naše Sofi třeba nenávidí koště, takže když se venku a já chci uklidit, hrozí mi, že mě sežere vzteky. :D
    Zrovna v týdnu jsem o tom psala na blog.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak s koštětem jsme v pohodě. Ale dokážu si to představit :)

      Vymazat

Děkuji za Váš kometář!