pátek 28. února 2014

Lakovna / Prastará

Dnešní Lakovna je možná tak trochu, dnes by se děsně moderně řeklo, vintage... Ale protože je všude "převintyčováno", držme se poetické češtiny.


Základ tvoří něžný, fialkovo-šedý, S-he 323. Sám o sobě obsahuje drobnou zlato-bronzovou perleť a přímo volá po kombinaci s laky v podobném odstínu. Já zvolila třpytivě zlatý Miss Sporty, nanesený z jedné strany tak, aby vytvořil efekt, mě připomínající starý nátěr na dřevěném nábytku. Výsledek je něžný, romantický a jemný.
 
Nadlak jsem vynechala, neb se mi líbí polomatný efekt zlatého laku.





S-he už tu jednou byl...

středa 26. února 2014

Tip na výlet / Vila Tugendhat

Venku je překrásně, takže alou do světa. Z celého srdce vám mohu doporučit návštěvu brněnské vily Tugendhat. Byla jsem tam na podzim a ačkoli mě architektura nijak zvlášť nebere, prohlídka se mi opravdu hodně líbila.

Zdroj

Jedná se o funkcionalistický dům navržený architektem Ludwigem Miesem van der Rohe pro manžele Gretu a Fritze Tugendhatových a jejich děti. Stojí v Brně na Černopolní ulici, na místě s dokonalým výhledem na město. 

Zdroj
Zdroj

Vila je třípodlažní. V suterénu se nachází především technické zázemí (a třeba i speciální komůrka na kožichy paní Grety s důmyslným větracím systémem). V přízemí je především hlavní obytná místnost, jídelna, kuchyně a prostory pro služebnictvo. V prvním patře mají své místo pokoje rodičů (ano, každý měl vlastní ložnici), dětí a vychovatelky. Samostatně přístupná je část budovy, ve které se nacházel byt šoféra a garáž. Dnes je tu, kromě dobového automobilu, prodej vstupenek. Dům stojí ve svahu, vchod je situován v prvním patře, zahrada se naopak nachází v úrovni suterénu - prohlídku budete tedy absolvovat od shora dolů.

Zdroj

Velmi zajímavý pro mě byl hlavní obytný prostor. Pracovnu pana Fritze a obývací část odděluje příčka z medově žlutého onyxu s bílou kresbou. V případě, že do stěny zasvítí slunce, kámen v některých místech zlehka propustí paprsky a vytváří tak překrásné barevné a světelné efekty. (Pracovnu lze v případě potřeby přepažit zatažením závěsů z hedvábí a sametu a tento jev umocnit.) V knihovně jsou mimo jiné skryta dvířka do malé místnůstky za ní. Dokonalý tajný úkryt na dokumenty a cennosti. A pustí vás vlézt si dovnitř, báječná zašívárna ;)

Obývací část, v pozadí jídelna; Zdroj



Zcela mimořádné na svou dobu bylo provozní a technické zázemí a vybavení domu. Dvě obří okna v hlavní místnosti bylo možno pomocí elektromotorů spustit do podlahy a otevřít tak vilu zcela do zahrady.

Zdroj

V interiérech si můžete prohlédnout spoustu známých designových kousků navzřených původně pro tento dům. Na vyjmenovávání veškerých skvostů této vily tu není prostor a nejspíš by nestačily ani mé znalosti. A samotná teorie by byla nuda. Zajděte na prohlídku, v tomto unikátním prostoru je to všechno tak nějak více okouzlující.

Ložnice Grety Tugendhatové; Zdroj

Ještě ale přeci jen trocha dat. Vila byla dostavěna v roce 1930 a rodina Tugendhatových si ji užila pouhých osm let. V roce 1938 ji opustila a v říjnu 1939 byl dům konfiskován Gestapem. Od ledna 1942 se stal majetkem Německé říše. Ve čtyřicátých letech zde měl byt a kancelář Walter Messerschmidt. Při osvobozování Brna sovětskou armádou v dubnu 1945 si z domu udělal jezdecký oddíl maršála Malinovského stáje pro koně. Na konci války byla vila v příšerném stavu. V letech 1945 - 1950 zde působila soukromá taneční škola. Poté byl objekt převeden do vlastnictví československého státu. Bylo zde zřízeno nehabilitační středisko pro děti s vadami páteře, kterét u  působilo až do konce sedmdesátých let. V letech 2010 - 2012 prošla vila památkovou obnovou a restaurací do podoby z roku 1930. Nyní je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Zdroj
Zdroj

Vila Tugendhat je pro veřejnost otevřena od úterý do neděle a vstupenky si můžete zakoupit zde. Pokud vás zajímají detaily o historii domu a chcete si prohlédnou fotografie, zamiřte na oficiální stránky. Naleznete tam také perfektní virtuální prohlídku celého domu.

pondělí 24. února 2014

Černá Isana

... aneb - Jak Jahoda objevila Ameriku. Je mi totiž jasné, že tuhle vychytávku určitě všichni znáte. Zná ji totiž i má babička. Jen já jsem byla nějak mimo. Ne, že by to pro mě byla úplná novinka, někde vzadu jsem věděla, že existuje, ale nikdy mi to nepřišlo tak zajímavé, abych to zkusila.

Řeč je o... pozor... překvapivě... odlakovači s houbičkou. O takové té butylce, do které strčíte nalakovaný prst, zašmrdláte a vytáhnete odlakovaný. Když jsem to udělala poprvé, koukala jsem  jako spadlá z višně... z jahody... Jahoda z višně... V čokoládě... No nic, popojedem. Já jsem totiž tak nějak pořád nevěřila, že to bude fungovat. A už vůbec ne, že to bude fungovat tak dobře. 


Potřebovala jsem odlakovač a tak naběhla do drogerky. Stál 30 Kč (teď už ho mají za 40), tak jsem si řekla, že to zkusím. Moc jsem mu nevěřila, měla jsem pocit, že budu šmrdlat v lahvičce hodinu a vytáhnu neodlakovaný, chemikálií polosežraný prst. Ale tak že jo, zvědavost tu byla. A doma následovalo ono zmíněné příjemné překvapení. Jakože vážně to funguje, lak pryč, prsty celý. A rychleji než tamponkem. 

Zůstávala lehká nedůvěra v oblasti výdrže. Protože ten odlakovanej lak je přece pořád uvnitř. Na té houbičce. Takže z logiky věci mi vyplývá, že po při nejlepším pátým odlakování musím mít nutně omatlané prsty tím starým lakem, ne? Ne. Logiku mám asi špatnou. Nevím kam ten lak šel, ale prsty mám pořád a stále čistý. Odlakovaný. Už cca třetí měsíc. Čumím.


Ještě trocha faktu - můj odlakovač se jmenuje Isana a mají ho v Rossmanu. Nesmrdí zas až tolik. Je bez acetonu a na obalu je cosi o limitované edici. Doufám, že tahle věta je pravdivá stejně, jako nápis "novinka" na obalech sušenek, které se prodávají už tři roky. Protože ho rozhodně chci používat i dál. Samozřejmě ale tento produkt najdete i u jiných značek.

pátek 21. února 2014

Drobky V

Vyjma úvodního krému na ruce, dnes drobivý článek tvoří především produkty, které mě opouštějí. Tak jdeme na to...

Krém na ruce od Biothermu

Biomains mám ráda. Nepřijde mi nějak extra výživný, ale za to se jedná o dobrý krém do kanceláře. On se totiž téměř okamžitě vsakuje. Ruce po něm nezůstávají vůbec mastné a jsou bez jakéhokoli nepříjemného filmu. Měl by být voděodolný, což nejspíš je, přesto si ale po umytí potřebuji ruce znovu namazat. Na nočním stolku mám výživnější a mastnější výrobek, na kancelářském stole má ale Biomains momentálně své místo jisté. Voní pěkně, čistě a nepříliš silně.


Micelárka L´oreal

První balení padlo a spokojenost stále trvá. Oproti Biodermě, kterou jsem používala, má tu výhodu, že je všude běžně dostupná. Biodermu musím objednat na netu, kvůli cenově výhodnějšímu balení vzít dvě a ještě si pro ni dojet. L´oreal můžu hodit do košíku při sobotním nákupu v Tescu. Momentálně mám v zásobě ještě jednu, pak se uvidí.


Melounové máslo Alverde

Jo! Konečně je po něm. Na to, jak malá ta krabička byla, mi vydržela dost dlouho. Už jsem se o něm zmiňovala tady. Co se týče krému jako takového, názor jsem trochu přehodnotila a nebylo to zase až tak strašné, ale ta vůně... Ne a ne a ne!


Kuličkový deodorant Nivea

Já ty kuličkáče prostě nemusím. Žádný, takže si to tento nemusí brát osobně. Dostala jsem jej, vyzkoušela, snažila se spřátelit, ale prostě ne. Nerozumíme si. Hlavně mi vadí, jak straaašně dlouho zasychá. Už mě nebaví jej oprašovat v koupelně a vyhazuji nedopoužívaný.


To je pro dnešek vše, starší kosmetické drobení možno najít na následujících odkazech: I, II, III, IV

středa 19. února 2014

Lakovna / Fialový MiniMax

Drobek s označením 45 - Fantasy Fire mě nadchl svojí barvou. A byl ve slevě, takže to bylo jasný, osud zpečetěn, musel se mnou.


Po nalakování první vrstvy však přišlo zklamání. V jedné je nepoužitelný, po třech to začíná být schůdné, já skončila s pěti. Na palcích šesti. Plus podklad a nadlak. Barva ve výsledku pěkná, zářivě fialová s růžovou perletí, ale na tohle asi nemám čas ani trpělivost.

 V jedné vrstvě





pondělí 17. února 2014

Make-up Teint Idéal od Vichy

Teint Idéal je lehký, fluidní make-up z dílny lékárenské kosmetiky Vichy (L´oreal), který byl nedávno uveden jako novinka.  A vzhledem k tomu, že když jsem ho před čtrnácti dny sháněla, ještě jej v některých (partnerských) lékárnách neměli, je to novinka nejspíš vcelku čerstvá. 


Nejprve jsem si vyžádala vzoreček. Jako obvykle se někde prodavačky tvářily, jakoby mi darovaly ledvinu. Či v lepším případě, že jej na konci měsíce budou muset zaplatit z vlastní kapsy a to samozřejmě v plném balení. Nicméně dva sáčky jsem získala (každý samozřejmě v jiné lékárně, si jako nemyslete, že by někde daly DVA!). Vzorky mají pouze v odstínu 25, což je druhý nejsvětlejší (ze čtyř). 

Otestovala jsem tedy a porovnala s druhým vytipovaným, rovněž novinkou, Miracle Air de Teint od Lancome. Vítězem jsem vyhlásila Vicháka. Lancome mi, ač měl perfektní barvu, trochu vysušoval kůži a dost zvýrazňoval suchá místa. I prodavačka zmiňovala, že je určen spíš mastné pleti. A při otevření krabičky měl takový alkoholový odér, takže nic moc.

Vydala jsem se tedy zpět do lékárny, ve které mi paní dala vzoreček vcelku ochotně, i když jsem měla blíž tu s protivnými babami. Nene, těm já peníze nedám, za to mi ta cesta navíc stála. Při nákupu jsem zjistila, že probíhá akce (viz. jahodový facebook), takže jsem nakonec neodcházela s jedním výrobkem, ale se třemi. Co se týče barvy, koupila jsem si onu vzorkovou pětadvacítku. Po pár dnech jsem ovšem názor přehodnotila (trdlo, no) a nakmitla ještě pro ten nejsvětlejší, tedy č. 15. Holt ten první počká na léto.


Proč jsem byla okamžitě ochotná investovat do druhé lahvičky? Protože je skvělý a maximálně mi zatím vyhovuje. Používám ho teprve pár dní, takže nechci být příliš striktní, ale teď jsem nadšená. Make-up jsem nikdy nepoužívala, neb cokoli jsem zatím měla, mi přišlo jako nepřirozená maska. Vichák je lehoučký jako pírko, texturu má vcelku tekutou a na pleti se zcela ztratí. Tím pádem ale nečekejte žádné pořádné krytí, pupínek vám neschová. Jeho silnou stránkou spíš je, že nezvýrazňuje suchá místa, nezalézá do pórů, pleť mi dělá přirozenou, sjednocenou, pěknou, prostě ňuf. Po pár hodinách se obličej začíná lesknout a je nutné jej přepudrovat (prozatím si ale nejsem jista viníkem tohoto jevu, v podezření je momentálně také krém nanášený pod make-up).




Píší, že by měl být rozjasňující. Toto tvrzení u mě většinou budí lehkou nedůvěru. Automaticky mi naskakuje - bacha, bude se to třpytit a lesknout. Ne, nic takového tam není.

Obsah se ukrývá v pěkné skleněné lahvičce o 30ti ml. Nanáším ho štětcem. Cena se pohybuje kolem 550 Kč.





pátek 14. února 2014

DIY / Zapojte ruce!

Dnes tu nepůjde o žádný konkrétní návod. Podstatná je myšlenka.

Všechny (teda myšleno my straky parádivé, havrani a vrabci článek přeskočí) nosíme šperky a neváháme utratit nemalou částku za nějaký ten blyštivý kousek. Někdy ale lze s troškou invence ušetřit. Mluvím (píšu) o případech jednoduchých a masově rozšířených šperků ze Swarovski komponentů.

Nejlépe si to ukážeme na praktických příkladech:

Zdroj

Tyhle náušnice jsou z obchodu www.sperky-image.cz. Vzala jsem první eshop, který mi vyhledávač našel, nechť si to nebere osobně. Tenhle typ mají skoro všude a za obdobné ceny. V tomto konkrétním tedy Swarovski náušnice stojí 249 Kč. A to je, prosím, už po slevě z 499

Pokud ale zajdete do nejbližší korálkárny, nebo zapátráte na netu, zjistíte, že kovová část stojí 60 Kč, kamínky kolem 28 Kč/ks. Takže za předpokladu, že se vám doma válí nějaké to lepidlo (ne Herkules prosimvás), náušničky si můžete udělat ve stejné kvalitě a velikosti za nějakých 116 Kč. A pokud nebudete trvat na rhodiovaném kovu, ale stačí vám běžná bižu, dostanete se ještě níž, na 86 Kč.

(Samozřejmě záleží na cenách jednotlivých obchodů. Já pro výpočet vzala ceny na eshopech (viz. ozdrojované obrázky), kvalitu, barvu a velikost totožnou s vybranými hotovými náušnicemi.)

Zdroj

Zdroj

Podobně je to s různými přívěsky a jinými stračinami.

Zdroj

Náhrdelník z rhodiovaného kovu s 3 cm velkým kroužkem stojí na www.sperky-image.cz 1300 Kč.

Kroužek samotný se dá koupit za 291 peněz. Totožná šlupna (tedy to závěsné očko) stojí 173 Kč, řetízek (ve stejné délce, jiného vzoru) cca 260 Kč. Celkem tedy 724 Kč za předpokladu, že jsem použila kovové části ze stříbra, tedy ještě ve vyšší kvalitě. Já osobně si ho zavěsila bez šlupny přímo na bižuterní řetízek a vyšla mě ta sranda na 336 Kč.

A tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Takže - zapojte ruce, ušetříte.

Poznámka pod čarou:
Opravdu chápu, že obchody jsou tu od toho, aby prodávaly zboží a žijí z marže. Někdo to tam musí kompletovat, platit nájem, posílat, majitel to taky nedělá pro mé modré oči atakdáleatakdále. Nemám ani nejmenší proti žádnému z obchodů. Jen jsem vám chtěla ukázat, že můžete ušetřit a nebude vás to stát ani moc práce, toť vše ;)

středa 12. února 2014

Lakovna / Berry Potter & Plumbledore

Berry Potter & Plumbledore, tak se jmenuje tento lak od Catrice (č. 46). V základu má tmavě fialovou, doplněnou o tyrkysovou perleť. V lahvičce barva nevypadá možná až tak lákavě, na nehtech je však perfektní. Tyrkysový závoj se rozhodně neschovává v rohu, je pěkně výrazný (víc než na fotografiích, foťák ve spolupráci s Bloggerem perleť trochu sežrali). Obě barvy spolu vytváří zajímavý efekt a kupodivu k sobě perfektně pasují.


S lakem se dobře pracuje, má širší štěteček a pro skvělou barvu stačí dvě vrstvy. Výdrž průměrná, nijak zvlášť se neodštěpuje.







pondělí 10. února 2014

Drobky IV

Další díl série kosmetických postřehů...

Obal Toleriane Ultra

Pamatujete, jak jsem tu nedávno juchala nad tímto krémem od La Roche? To jsem totiž ještě nevěděla, co na mě chystá. Krém je ok, to stále platí. Ale ten obal... 

Představovala jsem si, jak se vnitřní pytlíček vtáhne až do úplného vycucnutí. Pěkně ani kapka přípravku nazmar. A ono ne. Konec přišel rychle a nečekaně. Pořád to vypadalo, že tam ještě na pár dní je. A najednou, bez varování, konec. Zmáčknu a nic. Žádný postupný přemlouvání, který má člověka varovat, že je na čase vyhrabat novou krabičku. Pěkně zničeho nic šmitec. S natřenou půlkou ksichtíku a množstvím krému za hradbou tvrdého plastu. Grr. 

Dotřela jsem se tedy nějakým vzorkem a plánovala, jak dám večer tubě za vyučenou a pytlík se zbykem krému z ní dostanu. Haha, opět mýlka.

Napřed jsem urvala ten dávkovací vršek. Pak se snažila urvat vršek celý. No nešlo to. A tak, když to nejde násilím, musí to jít větším násilím, že jo. Požádala jsem partnera a vrazila mu do ruky kleště. Po nelítostném boji vršek padnul. Akorát mi to nepomohlo. Ten zpropadenej pytlík je z pevnějšího plastu, natavenej k vršku a tou malou dírkou nešel ven. Ale já to nevzdávám! Do ruky nůž na pečivo s pilkou, pod krém kuchyňské prkýnko. Se zaťatými zuby a vražedným pohledem jsem se prořezala tvrdou tubou. Ustřihla spodek pytlíku. Vítězně si namazala ksicht tím, co se mi podařilo vydloubat ze dna. Akorát že většina krému zůstala nahoře... Dost! Letěl.

Konečná. Před devastací


Tělové mléko Biotherm

Lait Corporel miluji. Měla jsem několik vzorků, plné balení zatím bohužel ne. Ale bude. Je to totiž to nejúžasnější mléko, které jsem zatím potkala. Báječně voní po citrusech, perfektně se roztírá a okamžitě a úplně vsakuje. Nejsem si jistá, zda bude vyhovovat i úplným sušenkám, mě ale sedí báječně. 

Poslední minilahvičku si tu šetřím. O její první půlku jsem totiž vlastní šikovností přišla. Zmáčkla jsem balení, to se mi v namaštěných rukách jalo vzdorovat, vystřelilo do vzduchu a obsah se rozprsknul po koupelně. Báječné. Tak se tím zbytkem mažu jen od pasu nahoru. Jakože abych cítila tu úžasnou vůni a všechno měla z první ruky, chápete, ne :D? Na nohy s ním neplýtvám, tam mažu melounové máslo z DM (ano, jsem magor).



Labello oliva a citron

Tohodle zeleného fešáka z řady Pure & natural jsem nedávno našla zapomenutého v nějaké kabelce (mojí, samozřejmě. Ve skříni. To jen tak pro jistotu, kdyby si to "nějaké" chtěl někdo vyložit jinak. :) ). Moc už v něm nebylo, ale přesto jsme spolu strávili pár příjemných večerů. Mazala jsem ho totiž na noc. Tyčinka je taková tuhší a na rtech dlouho vydrží, žádná mazlavinka, kterou máte pryč dřív, než usnete. Příjemná společnost, mohu doporučit.

Zdroj

Drobení staršího data: I, II, III

pátek 7. února 2014

Ztracený balíček z BeautyBay

Donedávna jsem řešila ztracený balíček z Beautybay.com. Vzhledem k tomu, že jsem objednávala z ciziny poprvé a nemluvím  anglicky, byla jsem z celé akce trochu  nervózní. Měla ovšem šťastný konec - balík je po více jak dvou měsících doma.

Zdroj

Dost jsem přemýšlela, zda mám tento článek psát. Hodně z vás jistě nemá s angličtinou problém a objednávky v cizině dělá běžně. A komu by se taky chtělo veřejně přiznávat, že něco neumí ;). Ale s přihlédnutím k tomu, že před pár týdny jsem něco takového hledala a docela by mi to pomohlo (rozuměj - uklidnilo), sepsala jsem jej. Ti, pro které je toto banální, nechť s klidem a grácií přeskočí.

Takže... Nechala jsem se zlákat a objednala na beautybay.com kosmetickou kazetu. Jak jsem se již zmínila, anglicky neumím, ale celý systém je tak jednoduchý, že jej v podstatě zvládne i neangličtinář. Strýček Google v důležitých případech pomůže. Takže odeslání objednávky a platba kartou není v podstatě problém, na e-shop spousta kladných referencí, tak hurá do světa.  

Balíček jsem si nechala zaslat standardní nabízenou službou, která je na tomto obchodě zdarma. Bohužel, nedorazil. Objednávala jsem jej někdy v půlce listopadu tak těžko říct, jestli již kvůli vánočnímu bláznění, nebo prostě jen díky nepoctivým zaměstnancům pošty.

Pomocí překladače, který se stal na čas mým věrným pomocníkem, jsem si přeložila, že nemá smysl reklamovat balík dříve, než 20 pracovních dní od odeslání. Takže celkem měsíc čekání, zda nedorazí. Po uplynutí jsem jistě příšernou Google-angličtinou napsala dotaz na svoji zásilku. Bylo mi sděleno její číslo, ale u této neplacené služby se dá v internetovém trackovacím systému vystopovat pouze na hranice z Anglie, dál není balíček sledován (můžete si samozřejmě při objednání připlatit lepší službu). Po nadiktování čísla balíku České poště mi bylo sděleno, že má jiný tvar než balíky české a nedokáží jej vyhledat. 

Následoval další email eshopu a byl mi zaslán reklamační formulář, který jsem vyplnila a s prosbou o zaslání nové zásilky poslala zpět (také si můžete vybrat vrácení peněz). Vzhledem k tomu, že komunikace se odehrávala přes vánoční svátky, byla docela zdlouhavá, nicméně po přijetí  formuláře mi bylo přislíbeno opětovné zaslání zboží. 

Tři týdny od tohoto slibu se nic nedělo, musela jsem se znovu připomenout emailem. Nato mi druhý den byla zaslána nová zásilka. Dorazila po 6 pracovních dnech. Nakonec jsem měla snad větší radost z toho, že je to uzavřené, než z objednané paletky.

Pán na emailu se skvěle vypořádal s mojí Google-angličtinou (nejspíš je zvyklý), za to mu v duchu děkuji. Občas ale byly jeho odpovědi podle přednastavené šablony, na některá upozornění či dotazy nereagoval vůbec.

Od dalších případných nákupů mě to neodradilo, v podstatě si na jednání eshopu nemohu stěžovat - vše bylo kladně vyřízeno, jen to bohužel trvalo dost dlouho. Být to vánoční dárek, neskákala bych radostí. 
Ještě malá připomínka – pokud máte v adrese a jméně nad písmeny háčky a čárky, do doručovací adresy je nepište! Teď si možná klepete na čelo, jakože to je u mezinárodního obchodu jasný, ale mě to v tu chvíli prostě nenapadlo. A ten rozsypanej čínskej čaj, kterej jim to vyhodilo místo písmen s háčkem, byste vidět nechtěli…Určitě ne na balíku, kterej jste si zaplatili a má vám na tu adresu dojít… Takže honem do databáze přepsat.


Co vy - objednáváte z ciziny běžně?  Už se vám někdy něco ztratilo?