středa 31. prosince 2014

Jahoda v Instagramu VII

Nevím jak a kdy se to stalo, ale další měsíc je v tahu. A s ním tentokrát končí i celý rok. Děkuji Vám za přízeň, kterou jste mi v jeho průběhu věnovali a doufám, že se zase uvidíme v roce příštím. Ale ještě než jej načneme, tady jsou fotky z prosince...


středa 24. prosince 2014

 

 

Krásné Vánoce, mnoho radosti a splněných přání

 

ze srdce přeje Vaše Jahoda


úterý 23. prosince 2014

Pohádka

Když je ten čas sváteční a doba plesů se nezadržitelně blíží, pojďme se spolu dnes trochu kochat a snít...

Abyste věděly, já totiž miluji staré šaty. Nemyslím sekáčové úlovky, na to bohužel nemám trpělivost, ale noblesní kousky dob minulých (nebo jimi inspirované). Líbí se mi jejich ženskost, propracovanost, elegance a detaily. Sním o tom, že podobné poklady zase objevím v obchodech, nebo alespoň půjčovnách večerních šatů.

Zdroj

pátek 12. prosince 2014

Lakovna / Modrá

Nesnáším modré laky. Neptejte se mne proč, netuším. V lahvičce a na cizích nehtech se mi třeba i líbí, ovšem na vlastních je nesnesu. Regulérně mne rozčilují. Přitahují moji pozornost a pořád si sleduji konce prstů. Takže už jsem to vzdala a s modrou to ani nezkouším. Ale tenhle tmavý třpyťák tvoří čestnou výjimku (dobře, tmavou námořnicky modrou taky ještě unesu).


čtvrtek 11. prosince 2014

Jak jsem nedržela #mesicbezkokin 2/2

V úterý jsem vyprávění o mé cukrové abstinenci utla ve chvíli, kdy bylo ještě všechno v cajku. Vzorně a dle regulí. Dál už to šlo jenom do háje...


úterý 9. prosince 2014

Jak jsem nedržela #mesicbezkokin 1/2

... aneb z deníčku čokoholika.


Varování: Pokud nerady sladkosti, článek ani nečtěte. Nepochopíte;). Nebo si dosaďte na místo odpíraného třeba maso, či co je ctěná libost. Pokud cukrovinky milujete, čtení zvažte. V textu jsou popisovány drsné techniky mučení.

Všechno to začalo, když Anetarunheart vyhlásila na Instagramu "měsíc bez kokin". Děvčata, která se k výzvě přidala, měla od začátku můj hluboký obdiv a podporu. A to samozřejmě především v podobě provokační fotografie sladkosti. Nejprve mi tato myšlenka totiž přišla šílená. Proč bych to jako dělala?
 
Nicméně za dva dny se mi vše rozleželo v hlavě. A trochu mě taky hecla váha, která po dlouhé době opět ukázala horní hranici mnou akceptovatelné cifry. Začala jsem nad tím trochu uvažovat... 

sobota 6. prosince 2014

Balíme!

Myslely jste si, že se tomu tady letos společně vyhneme? Ani náhodou! Já totiž pomalu začínám. Letos mám v plánu balit do obyčejného hnědého recyklovaného papíru a zdobit razítky, washi páskami, provazem a přírodninami (sušené pomeranče, skořice, nějaké ty větvičky atd.). A když už jsem se rozhlížela na netu po inspiracích, pár nápadů, které mne zaujaly, ukážu i vám...

Zdroj

čtvrtek 4. prosince 2014

Chanel Vitalumière Loose Powder

Poslední měsíc se snažím vyladit péči (krém a make-up) pro následující chladnější dny a úplně se mi nedaří. Kombinuji různé přípravky, které doma mám, ale zatím nejsem zcela spokojena s výsledkem. V některých případech si make-up s krémem nerozumí (drolí se, dělá fleky...), jindy zase opticky vše sedne, ale přes den cítím, že je pokožka lehce vysušená a pne. Zatímco v létě je to pro mne vždy snadné, v zimním období mi výběr trvá krapet déle. Nicméně, i přes můj soukromý boj s různými značkami, vás nemohu ochudit o názor na mazlíka, kterého jsem si pořídila ještě na konci léta.


pátek 28. listopadu 2014

Lakovna / Růže trochu jinak

Vím, dlouho tu Lakovna nebyla. Jednak jsem v poslední době nehty trochu zanedbávala a když už ne, vycházely mi tak nehezké fotky, že byste je vidět fakt nechtěly, věřte mi.


Tento týden se už alespoň trochu zadařilo (i když vím, pořád to není žádná sláva) a chytila jsem trochu světla. Přináším tedy inspiraci v podobě již známého Rimmelu Salon Pro č. 306 Velvet Rose a efektového laku od Essence s označením 03 glitz & glam. Výsledek je decentní, přesto hravý a hodí se téměř ke všemu.

středa 26. listopadu 2014

Oil Beauty

Dneska se tu bude chválit. A ve velkém. Oil Beauty od Garnier jsem si totiž v poslední době beznadějně zamilovala.


Jedná se o sprchový gel s peelingovými částečkami. Ty jsou docela hrubé a na rozdíl od většiny podobných výrobků mám dojem, že mají i nějakou funkci. Není jich tedy vyloženě mnoho, takže pokud potřebujete důkladné obroušení kůže, doporučuji spíš třeba Baleáckého zeleňoura, ale pokud hledáte sprcháč, který má i něco navíc, tohle bude správná volba. Peeling opravdu funguje a je velmi, velmi příjemný.

Samotné "mýdlo" je klasicky gelové, trochu tekutější a jakoby našlehané. Pění spíše méně a nevysušuje. Ve složení jsou zmíněny arganové, makadamiové, mandlové a růžové oleje. Produkt není vyloženě olejový, pokožku nepromastí, ale zanechá ji pěkně jemnou.


Vůni nedokážu příliš popsat, ale mně se líbí neskutečně. To jsem vám pomohla co? :))

Balení se také povedlo. Tuba stojící na víčku je velmi praktická a dírka dostatečně velká, takže není problém dostat scrub ven. Designově mé oko také rozhodně neurazí.


Miluji ho a mydlím se víc než kdykoli předtím. A příště si ho koupím zas! Tak. :)

pondělí 24. listopadu 2014

Jahoda v Instagramu VI

S mobilem jsem opět udělala stojku a co se z něj po drátu vysypalo, zametla sem. Takže jako každý měsíc - vybrané kostky z Instgramu:

Víkendově pořád vášnivě kašičkuji...




 ... a zkouším nové variace.


Tvaroh s kakaem, banánem a vločkami, oblíbená svačina.


Ale aby nedošlo k mýlce, zdravou životosprávu zrovna nedržím...




Pokusila jsem se omezit sladké...


... bláznivý nápad. O tom se ještě dozvíte.


Taky cvičím u pořadů o vaření. Myslela jsem, že jsem cvok, ale prý nejsem sama :))


Tahle hláška je prostě boží...


 Trocha nákupů...


... vánoční limitka tělových másel Alverde,


... Astor Lip Butter v nové barvě (suvenýr ještě z Vídně),


... štětce od Zoevy, o kterých ještě určitě uslyšíte...


a nakonec čerstvý suvenýr z výletu do Čech.


Realita jednoho kosmetického rána. Šminky a pájka :D


Z výletu do Kadaně.


A teď už zbývají jenom ušopleskové. Tedy Margo. Jimmy drží jen dvě pózy ležmo a ty už jste viděly. Přecijen už má starouš nárok na svůj klídek.


Večerní očista.


Občas madam ukáže i vlídnou tvář...


... ale většinou ne :))



Oblíbená činnost. Nerušit, nesahat, krmit možno.


 Mrtvolka. Ještě vyvrátí oko a nereaguje. Oblíbený vítací rituál.


Užijte si zbytek podzimu! Bude jen hůř :D

čtvrtek 20. listopadu 2014

Hello Autumn

V tuto dobu už to bude spíše pomalu loučení, než vítání podzimu, ale bohužel, dřív jsem se k objektivnímu zhodnocení nedostala.

Kdo mě sleduje na Instagramu už dávno ví, že limitka Hello Autumn se mi docela trefila do noty. Na první pohled celá kolekce působila sympaticky, takže když jsem náhodou narazila v Rosmannu na plný stojan, chvíli jsem se zdržela. A to mě Essence normálně moc nebere.

Zdroj

Nejzajímavější mi přišly paletky na obočí. A to tak, že jsem jednu chvíli už držela v ruce obě, ale zkrotila jsem vášně a vzala jen tu tmavší. Co se týče obočí, jsem jednoznačně stínová. Poslední dvě tužky jsem darovala dál, protože mi nevyhovovaly a ta, co jsem si nedávno koupila od Catrice je doma trpěna jen z toho důvodu, že moje oblíbená paletka z Inglotu je příliš těžká a nepraktická na cestování. Ale nyní půjde z domu nejspíš i Catrice.


 Essence krabička totiž splňuje vše, co od cestovního setu na obočí očekávám:

- funkčnost - stíny mají pro mne vhodnou barvu, solidně drží, slušně se nanáší (za předpokladu lepšího štětce než je přiložen, ten je použitelný spíš v nouzi) a nijak tragicky nepráší
- velikost a váha - malé, skladné a lehké balení
- nízká cena - takže, až se mi to někde rozfláká, nebude mi to až tak vadit


Suma sumárum - domácím favoritem je pro mne stále stín od Inglotu, ale do kufru či kabelky s klidným svědomím příště hodím tuhle paletku.

Co se týče očních stínů, líbily se mi barvy. A to tak moc, že jsem si nedokázala vybrat jen jednu a bez velkého rozmýšlení vzala obě. 



Vzhledem ke značce a ceně to nejspíš nepřekvapí, ale kvalitou tyhle paletky rozhodně nevynikají. Naopak. Do bronzova laděná krabička (01 Walk in the park) je, co se týče pigmentace, hodně podprůměrná. Stíny skoro nebarví a ještě jsou si na víčku všechny dost podobné. Zelená sestra (02 Keep calm & go for a walk) je na tom o trochu lépe, ale také to není žádná sláva. Navíc jsou (především khaki) stíny na povrchu mnohem třpytivější, než samotný produkt pod. Vzhledem k tomu, že testery k dispozici nebyly, nemáte tento fakt šanci odhalit. Obecně tyhlety nastříkané hezké vrchní vrstvy beru jako podraz na zákazníka (i když tady to ještě není až tak markantní, jako někdy bývá). S kvalitní podkladovou bází mi stíny vydrží téměř celý den, ale jejich zásluhou to není.



 Celkově doporučit nemohu ani náhodou.


01 Walk in the park - 6 stínů, jak jdou v krabičce za sebou. A to jsem se musela hodně snažit a přetírat mockrát, aby tam bylo alespoň trošku něco vidět


 02 Keep calm & go for a walk - kromě černé opět všechny stíny přetřeny několikrát

Nakonec jsem do košíku přihodila i zelenou tužku na oči. Na ruce vypadala docela hezky sytě. Bohužel na očích příliš výrazná není a výsledný efekt je světlejší. Spodní víčko se s ní maluje dobře, u horního mám trochu problém s nanášením, na oční stín jako by nechtěla chytnout. Během dne pomalu mizí, odpoledne ji nacházím podstatně světlejší, než byla ráno namalována. Tuhu má  příjemně měkkou a na konci šmudlací houbičku. Neurazí, nenadchne, znovu bych si ji určitě nekoupila.



Co z této limitky zlákalo vás? A jak jste s výrobky spokojené?

úterý 18. listopadu 2014

Tip na výlet / Schönbrunn

Není to tak dávno, co jsme si udělali malý výlet do Vídně. A protože v centru jsme byli posledně (a také proto, že se tam chystáme na Vánoční trhy), tentokrát jsme dali přednost zámku Schönbrunn.


Tato rozlehlá barokní stavba byla svého času letním sídlem rakouských císařů. Nyní je velká část zpřístupněna turistům. Vstupenku na základní (22 pokojů) okruh můžete zakoupit za 11,5 €, velký (40 pokojů) vás vyjde na 14,5 € (za dospělého).



U vchodu si můžete zapůjčit audio průvodce v českém jazyce. Rozhodně jej doporučuji a pokud si vzpomenete, vezměte s sebou vlastní sluchátka, bude se vám výklad poslouchat pohodlněji. Bez nich to jde ale také, krabičku přiložíte k uchu jako telefon. Audio průvodce je již v ceně vstupenky. Jednotlivé pokoje jsou krásně zrekonstruované. Bohužel také hojně navštěvované, takže se neustále tísníte v houfu turistů. Není to jako na zámcích u nás, kde prochází průvodce se skupinkou ale tady se zámkem protahuje jeden velký had. Ale není to tak strašné, prostory si i přesto docela pohodlně prohlédnete. Jen jsem nepochopila, proč jsme za návštěvu potkali asi čtyři uklízečky, které jen tak halabala, za chůze, otíraly inventář. To to nemůžou dělat před, či po otevření, když je tam taková fůra lidí? :D 


Kolem zámku se rozkládají rozsáhlé zahrady. Teď na podzim to byla opravdu krásná procházka. A vyskytuje se tu i spousta místních běžců. Na jednu stranu musí být fajn běhat v tak krásném prostředí, na druhou si nedokážu představit, že by na mne, ufuněnou a rudou, civěly davy turistů.


Součástí parku je i  Gloriette, odkud je krásný výhled na Schönbrunn a město.


Také tu mají zahradní labyrint z živých keřů a dětské hřiště. Přístup na některá místa v zahradách je ovšem zpoplatněn, pokud se chystáte památku projít opravdu celou, je výhodnější koupit si okruh, který tyto vstupy již obsahuje (vzpomínám-li si dobře, vyšel na necelých 600 Kč za dospělou osobu). 


V areálu zámku naleznete také kavárnu, kde připravují tradiční vídeňský štrúdl a každou hodinu probíhá show, kde slečna ukazuje a vysvětluje, jak se takový pravý štrúdl vlastně dělá. Například vám předvede těsto tak slabé, že si přes něj můžete číst noviny. Ke zjištění toho, že zákusek doma děláte úplně, ale úplně špatně, dostanete i vzorek jejího výtvoru na ochutnání ;). (Show je za poplatek, nebo v rámci výše zmíněného připlaceného okruhu).


K Schönbrunnu patří také známá zoologická zahrada, ale tu jsme si nechali zase na příště.

Zaparkovat se dá na hlídaném parkovišti přímo před zámkem, ale doporučuji se porozhlédnout, jestli v okolí není nějaká možnost parkování zdarma. My jsme tam za pár hodin zaplatili asi šest set korun, což mi nepřijde jako úplně zanedbatelná položka. Také nezapomeňte, že na cestu do Vídně je potřeba dálniční známka (mají i české pumpy, nejkratší je desetidenní za 300,-).


Pokud vás zajímá více faktů z historie zámku, koukněte třeba k tetě Wiki sem nebo na stránky Vídně tu.